Stanislav Gross se svým osobním řidičem jedou po vesnici a co se nestane, přejedou slepici. Tou dobou ještě premiér uklidňuje řidiče: „Já už to nějak zařídím, jsem přece nejmocnější muž v zemi, sedláci to pochopí.“ Po minutě přibíhá zpět, pod okem monokl, se spálenými vlasy a broky v zadnici.
Jedou dál, no a přejedou prase. Premiér: „Teď to vyřiďte raději Vy.“ Uběhne deset minut, dvacet minut, šofér se nevrací.
Gross už se strachuje, co se řidiči stalo, ale po dalších deseti minutách se vrací, veselý a s flaškou slivovice. Gross se diví a řidič vysvětluje: „Vešel jsem tam, povídám: Jsem řidič Stanislava Grosse, premiéra. To prase leží na cestě před domem, mrtvé.“