LOH Atény 2004 – Byli jsme tam … (2. díl)

... pokusím se navázat na úvodní článek z minulého čísla PL, který prozradil přípravy a vlastní přesun do Atén, ale nebudu to mít jednoduché. Kamil S. mi po shlédnutí článku zlomil pravou ruku a levé oko hraje všemi barvami, nevím co ho tak rozčertilo ... ;-)

Pro nepočítačové čtenáře musím prozradit co znak ;-) znamená. Pokud si noviny, které právě čtete, otočíte o 90´ po směru hodinových ručiček, ukáže se vám malý symbol obličeje, nahoře dvě oči, z toho jedno mrká, nos a úsměv ... jedná se o tz. smajlík, tento vyjadřuje smích, který je myšlen ironicky ... Kamil S. mi žádnou ruku nezlomil ani nepřivodil fialové oko, naopak souhlasil s dalšími díly a upravenými fotkami.

Nyní zpět k vyprávění ... po příletu jsme bez problémů prošli kontrolou a odebrali se do hlavní haly pro zavazadla. Varování, že letištní zřízenci se zavazadly zacházejí s prominutím jako „vepři“ se naplnilo. I přes důkladné zabalení smršťovací fólií nalezl „malej“ řehák ve své chobotnici rozlitou plechovku piva, Kamil S. právě zjistil, že neplánovaně zasadil ve svém báglu rýžové pole a já jsem měl v batohu mix oblečení, čínské polévky a jiných potravin. Ještě se vrátím k oné řehákově „chobotnici“, takto jsme překřtili jeho batoh, neboť skutečně vypadal jako chobotnice, ze které různě vyčnívaly traky, řemínky a různé utahováky.

Tož s problémy jsme se vyrovnali a vydali k nějakému dopravnímu prostředku, cestou jsme vyfasovali informační mapky a brožury, které nám byly v danou chvíli stejně k ničemu. Jelikož jsme si nevzali s sebou žádnou mapu města a bližšího okolí, bylo docela obtížné určit směr k nějakému kempu. Náš navigátor, překladatel, největší turista a brzda tlupy - wlk rozhodl, že vyrazíme metrem směr centrum a poté směr Helliniko Olympic Complex. Cesta sice trvala necelé dvě hodiny, ale dorazili jsme přesně před Helliniko, dále jsme se vydali do Glyfady, kde měly hnízdo autobusy městské hromadné dopravy. Náš skvělý překladatel wlk se dozvěděl, že směrem na Varkízu je kemp, takže jsme se vydali pěšky a poté busem. Musím ohodnotit nejen já dobrou práci wlka, který zařídil ubytování a spaní, na které jsme se všichni těšili a to v rekordně rychlém času, přesun z letiště (čas cca 16.00 místního času) do kempu (cca 20.00) při cestě v neznámé zemi, bez mapy, v naprostém chaosu, v délce cca 50 km ... prostě skvělá práce.

V kempu nás příjemně přivítal starší pán, kterému jsme kývli na cenu 9 EURo za osobu a 6 EURo za stan na den! Bylo nás pět + dva stany, tj. 57 EURo celkem, asi si říkáte „šílené“ platit cca 1.700,- Kč za holou zem, kde člověk postaví stan, kde přespí, ráno se umyje a odejde na celý den pryč. Nám se to zdálo také šílené, zejména, když jsme ve tmě zjistili, kde nás ten hodný starší pán ubytoval. Česká slovíčka, která ten první večer zněla kempem nelze zde publikovat, ten děsnej dědek nás ubytoval na kamenitou tvrdou zem, kde zatlouci kolíky pro uchycení stanu bez kladívka je nadlidský úkol, ale to bylo to nejmenší ... to horší byly nějací „ježci“, normálně takový špičatý malý potvory, který padaly z okolních stromů, byly prostě všude a bodaly jako čert, ani karimatky nepomáhaly. Za větrné bouře, která bývá jednou za měsíc (zrovna jako na potvoru byla ten den) jsme naprosto vyčerpaní usnuli.

Ráno bylo už docela příjemné (viz foto), všichni krásně vyspalí jsme se šli hned vykoupat na privátní pláž. Začali jsme zvažovat, zda podstupovat další hroznou cestu a hledání jiného kempu nebo zůstat. Pro byl docela slušný sociál, lednička a mrazák, dobrá pláž, čistá voda a vůbec pěkné prostředí (viz další foto). Proti byly JEŽCI ! KAMENY ! a cena kempu. Rozhodnutí nakonec znělo – zůstaneme. V dalších dnech jsme zjistili, že nejbližší levnější kemp je cca 30 km od místa, kde jsme spali, tz. ještě dále od centra, což by byly větší časové ztráty. Jeden kemp, který byl v blízkosti Glyfady (Glyfada a náš kemp byly vzdáleny cca 15 km) je sice super blízko a bez ježků, ale chtěli tam něco kolem 30 EURo za osobu na den, což byla šílenost. Cenu za kemp, kterou uvádím nahoře jsme platili pouze 5 dnů (285 EURo, tj. cca 9.000,- Kč), pak ale chytrý český člověk přišel na jinou možnost :-) jednoduše jsme odhlásili 3 lidi, 1 stan a bydleli jsme dál všichni stejně. Ježky a kameny jsme vyřešili tak, že jsme spali na pláži (viz foto) a věci nechali v jednom stanu. Majitel na to asi nepřišel nebo přišel, nevíme, ale rozhodně mu to nevadilo, zejména, když měl plno a zároveň provozoval poměrně velkou diskotéku v místě kempu.

Pokračování v dalším čísle, kde se vydáme již na sportoviště ...