LOH Atény 2004 – Byli jsme tam … (5. závěrečný díl)

Dost bylo Antén, pardon, Atén ... můj popis a vyprávění bylo dost subjektivní, za což jsem byl pranýřován od ostatních účastníků výletu a mám prý napsat nějaké „dementy“ ... nebo „dementi“ jsou to ... nevím.

Prý cena zájezdu na jednu osobu vyzněla, že jsme partička zazobaných těžce vydělávajících osob, což není pravda a zazobaní jsou jen Kamil S. a „velkej“ řehák ;-). Prý vyznělo, že jsme do Řecka jeli převážně konzumovat alkoholické nápoje, lze říci, že jsme tu a tam něco konzumovali (je třeba poznat zvyky, jídlo a pití této vyhřáté země), samozřejmě jsme často navštěvovali sportoviště a fandili, dále se smažili na plážích a plavali v krásném a čistém moři, ale také, což by možná mnozí nečekali, jsme se několikrát vydali do historického centra, navštívili jsme Akropoli, muzea, knihovnu, také výměnu stráží u parlamentu a wlk se rozjel do vzdáleného přístavu, kde kotvila Queen Mary II. (jsou odsud pěkné fotky) atd. atd. prostě jsme žili i kulturně-historicky. Také musím dementovat hororový příběh z boxerského ringu – pivo bylo v kelímkách a lahve od coca-coly byly plastové.

Sliboval jsem ještě jeden příběh, zde je. Když jsme se vraceli během cyklistických závodů podél trati do kempu, tak jsme kousek před kempem zakotvili vyčerpaní a vyprahlí u jednoho bistra, kde jsme začali konzumovat zlatavý mok. Sluníčko pálilo, popíjeli jsme pivko, kolem svištěli časovku muži a u vedlejšího stolu seděl nějaký starší „týpek“, něco tam luštil v papírech a také popíjel pivko. Později se odvážil nás oslovit a zeptat se (anglicky), kdy pojede nějaký autobus. Naše odpověď byla, že jsou závody a že dnes žádný autobus nepojede a jestli si k nám nesedne, že popijem, pokecáme a tak. Chlapík si přisedl a začalo vzájemné vyzvídaní odkud jsme, odkud je on a co tady děláme atd. Vylezlo z něj, že je z Kanady a že příští den odlétá do Itálie, jestli si dobře vzpomínám. Konverzace narůstala, narůstala frekvence slova „fucking“ od Kanaďana, což je u nich celkem běžné, že v každé větě říkají „fucking“ ... pivko se pilo asi už ve čtvrté rundě ... „malej“ řehák začal překládat české vtipy do angličtiny, což vyvolalo bouři smíchu nejen u nás, ale hlavně u Kanaďana, který sice nerozuměl překladu, ale rozuměl posunkům a grimasám ... následovali mohutné výbuchy smíchu našeho nového přítele, který několikrát spadl ze židle, rozbil půllitr ... atd. ... prostě takový pohodový vydařený večer. Řeháci, já a Kamil jsme se v pozdních hodinách vydali do kempu nocovat, zatímco wlk s Kanaďanem ještě vydržel a pak nám vyprávěl, že se vydali taxíkem do centra, kdesi cosi a pak nám wlk říkal, že ho Kanaďan poplácal po zadnici s nabídkou společného večera :-)) wlk slušně poslal tohoto „teploučkého“ kamaráda z bistra kamsi a zmizel do víru nočního velkoměsta.

Chtěl bych poděkovat všem spokojeným čtenářům za přízeň, redakci za možnost propagace příběhů z Atén, ale nejvíce svým přátelům wlkovi, řehákům a Kamilovi za to, že mě k cestě zlomili. Všech pět dílů včetně tohoto a spousty fotek (cca 500) můžete nalézt na internetové adrese www.ftipy.com. Na závěr jsem si dovolil zveřejnit asi nejcennější fotografii, kterou jsme pořídili.

Jiří Hejsek